Stanoviště č.5 - Židovka
EVL Libické luhy
Evropsky významná lokalita Libické luhy je velký lužní komplex rozložený po obou stranách řeky Labe mezi Poděbrady a Kolínem. Horninové podloží tvoří pleistocénní labské štěrkopísky, které náležejí převážně nejmladší údolní terase wormského stáří. V podloží kvartérních sedimentů jsou uloženy nepropustné křídové slínovce (spodní turon). Během holocénu došlo k usazení mocných povodňových hlinitopísčitých sedimentů, na dnech slepých ramen se tvoří hnilokaly a slatiny. Vzácně, při okrajích nivy, se vyskytují fosilní ostrůvky vátých písků, které vznikly koncem posledního glaciátu. Z geomorfologického hlediska celý komplex lež v až 3 km široké holocénní nivě, která není morfologicky výrazně vymezena a kontinuálně přechází do rozsáhlé a ploché Nymburské kotliny. Průměrná výška území je 187-190 m n. m. Plochý reliéf vzniklý erozně akumulační činností nížinného toku. Pro území je typické velké množství zazemňujících se lesních tůní v různém stádiu vývoje, které se hadovitě vinou zachovalými lužními lesy.
Jedná se o největší a nejzachovalejší polabský luh. Jednotlivé biotopy zde dosahují nejenom výjimečné zachovalosti, nýbrž i dostatečných rozloh. Plošně nejrozšířenějším biotopem jsou lužní lesy. Převažují tvrdé luhy s typicky vyvinutým jarním aspektem, které na sušších místech přecházejí v dubohabřiny. Bohužel více než polovina porostů ztratila přirozený ráz a má charakter stejnověkých kultur dubu, jasanu a lípy, v horším případě stanovištně nepůvodních druhů topolů, borovice lesní a dubu červeného. Mokřadní olšiny se hojně vyskytují v místech zazemněných tůní a představují konečný člen sukcesní řady. Pouze maloplošně jsou zastoupeny měkké luhy. Náhradními společenstvy na místech přirozených luhů jsou vlhké louky. V méně reprezentativní formě (díky absenci kosení) se vyskytují uvnitř souvislých lesních celků, většinou na místech bývalých meandrů. Velkoplošná a bohatě diverzifikovaná luční společenstva se uchovala na velkých celcích na okraji nivy. Přirozené lužní lesy jsou ideálním biotopem pro výskyt parazitických dřevních a saprofytických hub, bohatě zastoupeny jsou lišejníky a mechy.
Komplex si, díky ztížené obdělávatelnosti nivy, dokázal udržet vysoké přírodní hodnoty ač leží v centru ranně středověké sídelní oblasti. V blízkosti se rozkládá snad jedno z nejznámějších hradišť u nás, slavníkovská Libice nad Cidlinou.
Lužní lesy mají významné zastoupení dřevokazných hub a brouků potřebujících ke svému životu mrtvé dřevo, jako jsou roháč obecný (Lucanus cervus) a páchník hnědý (Osmoderma eremita). Přítomnost tůní a vodního prostředí je nezbytná pro naši asi nejohroženější skupinu živočichů – obojživelníky. Žijí zde – skokan skřehotavý (Rana ridibunda), rosnička obecná (Hyla arboea) a kuňka obecná (Bombina bombina).
Natura 2000
Natura 200 je soustava chráněných území členských států Evropské unie. Je určena k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších přírodních stanovišť na území Evropské unie. Tvoří ji Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality (EVL). Rozloha těchto lokalit by měla být taková, aby bylo zabezpečeno zachování předmětu ochrany na území celého státu ve stavu stejném nebo lepším než v okamžiku vyhlášení.
Pod ochranu Natury 2000 spadá na území celé Evropské unie 253 nejohroženějších typů přírodních stanovišť, 200 druhů živočichů, 434 druhů rostlin a 181 druhů ptáků. V České republice se z toho vyskytuje 58 typů přírodních stanovišť, 55 druhů živočichů, 16 druhů rostlin a 65 druhů ptáků.
Pověst O labské tůni a loupežné bandě
……